Čeština a slovenština jsou velmi blízké jazyky, které se v rámci praslovanštiny mnoho staletí vyvíjely společně. Teprve v 10. století se v československé větvi západoslovanských jazyků začaly uplatňovat hláskoslovné změny, které od sebe oba jazyky nakonec oddělily.
Díky dlouhému společnému vývoji má dnešní čeština a slovenština téměř totožný slovosled. Velmi podobná je i slovní zásoba, která se ve většině případů odlišuje jen díky vrcholně středověkým změnám některých souhlásek (ř například vzniklo kolem 13. století) či samohlásek (dlouhé ó se v češtině ve 13. století změnilo na uo a o století později na ů: vól > vuol > vůl, kóň > kuoň > kůň; slovenština vycházela ze stejného základu, ovšem provedla pouze změnu ó > ô: kôň, vôl).
Díky této blízkosti působí překlady mezi slovenštinou a češtinou jako snadné sousto. Mnohá slova, která si jsou formálně podobná, se však jemně významově nebo stylisticky odlišují. Příliš věrný překlad tak může v textu napáchat různé kostrbatosti, jejichž příklady si nyní ukážeme.