Překlady ze slovenštiny – jak na ně?

Čeština a slovenština jsou velmi blízké jazyky, které se v rámci praslovanštiny mnoho staletí vyvíjely společně. Teprve v 10. století se v československé větvi západoslovanských jazyků začaly uplatňovat hláskoslovné změny, které od sebe oba jazyky nakonec oddělily.

Díky dlouhému společnému vývoji má dnešní čeština a slovenština téměř totožný slovosled. Velmi podobná je i slovní zásoba, která se ve většině případů odlišuje jen díky vrcholně středověkým změnám některých souhlásek (ř například vzniklo kolem 13. století) či samohlásek (dlouhé ó se v češtině ve 13. století změnilo na uo a o století později na ů: vól > vuol > vůl, kóň > kuoň > kůň; slovenština vycházela ze stejného základu, ovšem provedla pouze změnu ó > ô: kôň, vôl).

Díky této blízkosti působí překlady mezi slovenštinou a češtinou jako snadné sousto. Mnohá slova, která si jsou formálně podobná, se však jemně významově nebo stylisticky odlišují. Příliš věrný překlad tak může v textu napáchat různé kostrbatosti, jejichž příklady si nyní ukážeme.

• Pro neutrálně stylisticky zabarvené slovenské hovoriť má čeština ekvivalent ve slově mluvit; české hovořit má naproti tomu nádech knižnosti, což jeho využití omezuje především na odborné texty. Na podobných principech fungují dvojice tiež – také či povedať – říct.
• Slovenské texty obvykle používají přídavná jména tam, kde by v češtině stálo sloveso v trpném rodě: náklady jsou zahrnuté do ceny – náklady jsou zahrnuty do ceny.
• Pozor si dejte i na kontrolu příčestí minulých u množného čísla. Ve slovenštině jsou totiž zakončena jednotně na -li (ženy boli), zatímco v češtině se rozlišují podle rodu podmětu (-li, -ly, -la).
• Vazby slovenských sloves se ne vždy shodují s jejich vazbami v češtině: pohoršovať sa na kom – pohoršovat se nad někým, nosiť sa na kom – vozit se po někom.
• Samozřejmě existují i různá zrádná slova: pivnica (sklep), obrúčka (snubní prsten), starí rodičia (prarodiče), stávka (sázka) .
• A nezapomeňte na chybějící pátý pád. K oslovování používá slovenština pád první (Pán profesor!).

Jak tedy s textem pracovat?

Jako u každého překladu uplatňujte i v případě toho slovensko-českého kritický postoj a neustále ověřujte, zda zní překlad v cílovém jazyce přirozeně a dává smysl. Rozhodně se nenechte spoutat formální podobností slov a nebojte se občas od originálu lehce odchýlit. I zde totiž platí zdánlivě nesmyslné tvrzení, že nejpřesnější překlad získáme, pokud některá místa přeložíme o něco volněji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *