Těžko říct, jestli se u mě zájem o titulkování rozvinul jako logický důsledek studijní kombinace překladatelství a médií, nebo jestli právě zájem o audiovizuální obsahy vedl k tomu, že jsem si po bakaláři odebrala doplnit specializaci na jinou fakultu. Nicméně stalo se. Když jsem se učila titulkovat svá první krátká videa, bylo samozřejmostí sáhnout po chytré příručce a dozvědět se víc od někoho zkušenějšího. Sehnala jsem si tedy návod v podobě knihy Titulkujeme profesionálně od Miroslava Pošty a v jejím závěru jsem se dočetla, že českému titulkování chybějí odborné publikace i rozsáhlejší výzkumy.

A tak jsem se před časem pustila aspoň do malého průzkumu diváckých preferencí. Zajímalo mě, jestli konzumenti zahraničních audiovizuálních obsahů preferují titulky, nebo dabing, co je k volbě vede a jestli znalost cizího jazyka nějak ovlivní jejich odpovědi.

I ponořila jsem se do různých internetových diskuzí na toto téma a mé dojmy byly následující:
1. Většina diskutujících má raději titulky.
2. Titulky jsou oblíbené hlavně proto, že je diváci považují za autentičtější, kvalitnější a učí se díky nim cizí jazyk. Předností dabingu jsou naopak nižší nároky na pozornost diváka a funguje zároveň jako nouzová volba, pokud divák dostupné titulky považuje obecně za nekvalitní, rychlé nebo nečitelné.
3. Obliba titulků klesá s klesající znalostí cizího jazyka.

Vytvořila jsem tedy dotazník, který by to ověřil. (Pokud vás zajímají podrobnosti o výzkumu nebo podoba dotazníku, rolujte na konec příspěvku.)

A tady jsou výsledky

U mladých to podle očekávání jednoznačně vyhrály titulky. Jejich obliba ale s věkem klesá a u diváků od 40 let je dokonce oblíbenější dabing. (Pro úplnost dodávám, že do věkových kategorií 30+ mi spadlo jen 73 respondentů, takže čísla jsou spíše orientační. Klesavý trend tam nicméně je.)

Potvrdilo se i to, že preference titulků úzce souvisí s jazykovou vybaveností. Ti, kdo ve svém nejsilnějším cizím jazyce (u naprosté většiny to byla angličtina) rozumějí mluvenému slovu, mají obecně raději titulky.

Pro devět z deseti dotázaných, kteří v předchozí otázce vybrali titulky, je možnost slyšet vlastní hlasy herců součástí diváckého zážitku. V otevřených odpovědích se objevovaly názory jako přirozenost a autenticita, která se s dabingem ztrácí, slyšet film tak, jak byl vyroben, líbivost cizích jazyků, kvůli které diváci odmítají dabing. A cenu za nejzajímavější odpověď vyhrál divák, který uvedl, že rád poslouchá i cizí jazyky, kterým nerozumí.

Čtyři z pěti dotázaných diváků se pomocí filmů v originále učí cizí jazyk. Objevil se například názor, že v zemích, kde se anglické filmy nedabovaly, umějí všichni lépe anglicky (tak to funguje ve Skandinávii – třeba ve Švédsku nebo Finsku se cizojazyčné obsahy v televizi typicky titulkují, dabované jsou až na výjimky jen pořady pro děti).

59 procent dotázaných titulky volí proto, že dabing považují (dle svých slov) za nepřirozený, otřesný či ostudu a neradi poslouchají stále stejné české dabéry. A i když cílem původní otázky bylo určit preferenci u jazyků, kterým diváci nerozumí, tři diváci vyjádřili názor, že i při titulcích obvykle vnímají originální znění a snaží se zachytit i nepřeložitelné prvky (slovní hříčky, dvojsmysly), které by se v dabingu ztratily úplně. To je pro titulkáře velmi užitečná informace dokazující, že diváci jeho práci opravdu kontrolují.

Dabing slaví úspěch patrně proto, že nabízí volbu: divák může obsah vnímat buď jako kulisu, nebo se do díla může stoprocentně ponořit bez nutnosti štěpit pozornost a sledovat místo děje text. Může si tedy vybrat, kolik pozornosti bude obsahu věnovat. A pokud jazyk neovládá, u titulků podobnou možnost volby nemá.

Pro divácké chování v oblasti titulků a dabingu se jazyková vybavenost ukazuje jako velmi důležitá. Možná trochu překvapivě už třetina z těch, kteří mají jen základní znalost svého nejsilnějšího cizího jazyka, si cizojazyčné filmy a videa pouští s titulky v jazyce originálu, aby se v něm zdokonalili. Počet těch, kteří filmy a videa sledují alespoň občas v originále bez titulků, pak s lepší znalostí jazyka stabilně roste.

Co z toho plyne?
Zastánci titulků jsou obecně diváci do 40 let a ti s lepší znalostí angličtiny. Troufám si říct, že kdyby některá z českých televizí začala cizí tvorbu místo dabování titulkovat (myšleno v atraktivnějších časech než pozdě v noci), mohla by oslovit nemalé množství diváků. Osobně bych tipovala, že s tím jako první přijde Prima Cool – mladí dospělí totiž tvoří jádro její divácké základny a zahraniční seriály jsou zase jádrem její programové skladby.

Preference dabingu roste s věkem a snižující se znalostí hlavního cizího jazyka.

Titulky volí lidé kvůli autentičnosti, možnosti učit se díky nim cizí jazyk a vnímané kvalitě. V otevřených odpovědích se navíc opakovaně jako důvod objevoval fakt, že některé prvky (vtipy, dvojsmysly) při dabingu zaniknou, zatímco s originálním zněním je možné je odhalit – diváci tedy i při českých titulcích vnímají originál. Každý titulkář by měl tedy počítat s tím, že ho diváci budou kontrolovat. Velmi užitečná informace!

Dabing mají lidé rádi především proto, že umožňuje vnímat mediální obsah jako kulisu, ale při soustředěném sledování zároveň nenutí diváka štěpit pozornost mezi vlastní obsah a titulky.

Na divácké chování v otázce titulků má zásadní vliv úroveň znalosti cizího jazyka a celkem překvapivě už každý třetí divák se základními jazykovými znalostmi používá titulky v originále, aby se v jazyce zdokonalil.

O sběru dat
Dotazník byl i s filtrovacími otázkami naprogramován na serveru Vyplňto.cz, opakované vyplňování z jedné IP adresy bylo zakázáno. Sběr dat probíhal od 2. do 15. května 2015. Zkoumáni byli respondenti od 15 let, kteří aspoň jednou ročně navštěvují kino nebo minimálně jednou za půl roku sledují zahraniční (nehudební) audiovizuální obsahy dostupné přes internet. Že nenasbírám reprezentativní vzorek populace, s tím se tak nějak počítalo, nicméně doufala jsem, že mi své zajímavé postřehy poskytne aspoň stovka dobrodinců různého věku i jazykových znalostí a já na nich budu schopná vysledovat korelace. Nakonec těch dobrých duší nebylo sto, ale 329 (nepřebrané výsledky visí na Vyplňto). Z nich mi po odfiltrování podezřelých responsí (doba vyplňování pod 60 sekund, lidé pod 15 let, ale i těch, kteří méně než 1× ročně chodí do kina a zároveň méně než čtvrtletně sledují něco z/na internetu, tedy nepatří do divácké skupiny, která mě pro tento průzkum zajímala) zbylo pěkných 312 responsí.

Dotazník
Q1. Jak často v průměru navštěvujete kino?
1. Každý měsíc
2. 1–2× za čtvrt roku
3. 1× za půl roku
4. 1× ročně
5. Méně než 1× ročně

Q2. Jak často v průměru sledujete zahraniční filmy, seriály nebo (alespoň pětiminutová nehudební) videa dostupná přes internet? Započítejte servery se streamovaným obsahem (např. YouTube, VideaCesky.cz, SledujuFilmy.cz) i soubory stažené do počítače (např. pomocí torrentů, Uloz.to).
1. Několikrát týdně
2. 1× týdně
3. 1× měsíčně
4. 1–2× za čtvrt roku
5. 1× za půl roku či méně

Q3. Představte si, že chcete vidět film, seriál či video v jazyce, který neovládáte. Máte ho snadno k dispozici s českými titulky i nadabované do češtiny. Kterou formu byste si spíše vybral/a?
1. České titulky > Q3a
2. Český dabing > Q3b
3. Nevím, je mi to úplně jedno > Q4

Q3a. Uvedl/a jste, že byste raději použil/a české titulky než dabing. Jaké by Vás k tomu vedly důvody? Vyberte všechny odpovídající možnosti.
1. Rád/a slyším vlastní hlasy herců
2. Titulky mi pomáhají učit se cizí jazyk – slyším, co postava říká, a zároveň vidím překlad
3. Titulky jsou většinou kvalitnější, dabing bývá špatný a nepřirozený
4. Text vnímám soustředěněji než mluvené slovo, u dabingu mi často mnoho věcí uteče
5. U titulků nemusí být film/video tak nahlas – neruším své okolí
6. Jiný důvod: jaký? Vypište: ………………………………………….

Q3b. Uvedl/a jste, že byste raději použil/a český dabing než titulky. Jaké by Vás k tomu vedly důvody? Vyberte všechny odpovídající možnosti.
1. Dabing je méně náročný na pozornost, můžu ho použít i jako kulisu (např. při domácí práci apod.)
2. Titulky bývají moc rychlé, nestíhám je číst
3. Titulky se mi špatně čtou, bývají malé nebo splývají s pozadím
4. Dabing je kvalitnější a přesnější (titulky bývají stručné či nepřesné)
5. Titulky mi na obrazovce překážejí, odvádějí pozornost od filmu
6. Jiný důvod: jaký? Vypište: ………………………………………….

Q4. Níže uvidíte několik způsobů, jak lidé titulky využívají. Zaškrtněte prosím všechny možnosti, ve kterých se poznáváte (tj. popisují Vaše vlastní chování).
1. I když jsou titulky k dispozici, ne vždy je používám. Některé filmy, seriály či videa sleduji v jazyce originálu bez titulků, pokud mu aspoň trochu rozumím.
2. Občas používám titulky v jazyce originálu (např. anglicky mluvený film + anglické titulky). Pomáhá mi to lépe zachytit mluvené slovo a zdokonalit se v cizím jazyce.
3. Bez českých titulků nebo dabingu zásadně odmítám cizojazyčné obsahy sledovat. Obsahům v cizím jazyce prostě nerozumím.
4. Žádná z uvedených možností mé chování nevystihuje

Blížíme se ke konci! Ráda bych se ještě dozvěděla informace o Vaší osobě, které mi pomohou dotazník správně vyhodnotit.

S1. Pohlaví
1. Muž
2. Žena

S2. Věk
1. 14 a méně let
2. 15–19 let
3. 20–29 let
4. 30–39 let
5. 40–49 let
6. 50 a více let

S3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Pokud jste stále student, jakou školu studujete?
1. Základní škola či učební obor bez maturity
2. Střední škola či učební obor s maturitou
3. Vyšší odborná škola, bakalářské studium na VŠ
4. Navazující studium na VŠ (Mgr., Ing., doktorské studium apod.)

S4. Jaký cizí jazyk ovládáte nejlépe?
1. Angličtina
2. Němčina
3. Španělština
4. Francouzština
5. Jiný jazyk
6. Nevím / nechci odpovídat

S5. Do jaké míry rozumíte mluvenému slovu ve svém nejpokročilejším cizím jazyce, který jste uvedl/a v předchozí otázce? Vyberte možnost, která nejlépe vystihuje Vaše znalosti.
1. Rozumím bez výraznějších problémů (unikají mi spíše drobnosti)
2. Pochopím, o jakém tématu se mluví, ale občas mi unikají celé pasáže
3. Dokážu pochytit některá slova, ale mám velké potíže pochopit celkový smysl
4. Mluvenému slovu v podstatě vůbec nerozumím